Kniha o prubířství

Jak rýžovníci na zlatých rýžích zkoušejí a propírají

Ti rýžovnici, kteří jdou za rýžováním zlata v zemích a tím se živý, ti mají na zlatých rýžích zvlaštní zkoušení, podle kterého se musí řídit, kolik zlata denně vyrýžují a podle toho mohou dělat bohaté. K tomu vyrýžují a podle toho mohou dělat bohaté. K tomu zkoušení potřebují zvláštní dělené váhy, které jsou odvozeny od váhy uherského zlatníku, podle jehož hodnoty se obvykle platí za rýžované zlato.

Čím jsou vybaveni rýžovníci zlata

Takovou vahou může být každé vyamalgamované nebo zrněné zlato váženo, jaká je jeho hodnota. Proto také všeobecně zmínění rýžovníci, kteří v zemích hledají výskyty, nosí u sebe takové váhy zároveň s černými probířskými necičkami, nádobku plnou rtuti, semišovou kůži, probířský střep a malou váhu, patřící k těmto věcem. Neboť jakmile tito rýžovníci vymezníkují a pro sebe zajistí pískové dílo nebo rýžovisko, naleznou-li v něm zlato, ať je ho jakkoli málo, vezmou prubu necičkami nebo několik jich čistě promyjí, tento čistý šlich co nejbedlivěji amalgamují rtutí, protlačují potom kůží, a co zbude v kůži, nechají na prubířském střepu odkouřit a vyžíhají nakonec čisté zlato. To pak podle svých dělených fenikových vah naváží a ohodnotí podle krejcarů a feniků. Podle toho dělají svůj účet, kolik zlata mohou svým náčiním v jednom týdnu proprat a zužitkovat.

Jak se má zlatý šlich, který má ryzí zlato, připravit k amalgamování a amalgamovat

Jestliže nyní zlatý šlich, který obsahuje ryzí zlato, se má vyčistit a chceme-li jej dále zpracovat a amalgamací z něho vynést zlato, pak máme nejdříve šlich tímto způsobem připravit: Velmi dobrý silný vinný ocet, nasyp do něj na každou konev čtvrt libry kamence, nech to trochu povařit a pak ochladit, pak nalij zlatý šlich do čisté nádoby a nalij na něj připravený ocet, aby pokryl šlich, nech jej na něm stát jednu, dvě nebo tři noci. Slij opět ocet a promyj šlich horkou vodou a nech jej oschnout. Pak jej dej do třecího hrnce a tolik rtuti k němu , kolik je zlata v šlichu. Promíchej jej rukama úplně dohromady, potom také dřevěným, k tomu udělaným klínem tak dlouho, až rtuť vzala do sebe veškeré zlato.

Amalgamování

Když se tak stalo, nalij na to vlažnou vodu a promyj čistě šlich a rtuť, slij kalné, pak se seběhne rtuť opět dohromady. Tu odděl docela čistě a pěkně od šlichu, aby nic nezbylo, neboť nyní obsahuje více zlata. Když se tak stalo, pak ji osuš hobou. Protlač rtuť skrze kůži – do dvojitého silného barchetu, nebo do semišové kůže, což je lepší, a stáhni ji pevnou šňůrou. Pak teče a proniká rtuť takovým barchetem nebo kůží ven a zlato zůstává skoro s tolika rtutí v kůži. Tu vsaď na plochý střep na oheň z uhlí, tak odkouříš úplně zbylou rtuť a zůstane jen samotné zlato.

Autor: Nejvyšší hormistr a mincmistr český Lazar Ercker (roku 1574)

Leave a Comment