Kuchyně ve středověku

Středověká strava nebyla, až tak vegetariánská jak se mnohdy traduje. Výkyvy ve stravování způsobovaly většinou válečné události a epidemie. Z archeologických nálezů se dozvídáme, že velké množství domácího zvířectva bylo chováno účelově pouze na maso. Větší část zvířat z venkova byla prodávána do měst. I přesto měli venkované dostatečný příjem potravin z masa. Během léta a podzimu měli lidé dostatek obilnin, základních druhů zeleniny, ovoce a lesních plodů. Na zimu se tvořily zásoby sušeného ovoce.

Mezi základní potraviny patřila moučná jídla z čehož nejdůležitějším byl chléb. Chleba se ve středověku peklo několik základních druhů. Nejobyčejnější byl prostý chléb upečený z hrubě mleté pšeničné nebo žitné mouky ve formě placek nebo bochníků. Mouka na tento obyčejný chléb obsahovala zbytky otrub a prachu z mlýnských kamenů. Movitější lidé konzumovali bílí chléb z jemné a očištěné mouky. Chléb se obvykle pekl do zásoby na několik dní. Po ztvrdnutí chleba se drobil a vařila se z něj kaše varmuže.
Mezi obvyklé pečivo ve středověku patřil koláč, kterým bylo označováno veškeré sladké pečivo s medem, makem, ovocem, tvarohem, aj.

Další základním a oblíbeným jídlem středověku byla kaše. Měla mnoho sladkých i slaných variací. Kaše se připravovaly hlavně z pšeničné mouky, žitné mouky, krup, tvrdého chleba, hrachu, ovoce. Nejoblíbenější a slavnostnější byla ve středověku kaše sladká. Přidáváním švestek, jahod, brusinek, šafránu, petrželky se docilovalo různého zabarvení kaší. Jednoduché postní kaše se připravovaly z krup nebo hrubě mleté mouky přidáním do vody nebo do mléka a oslazením medem. Při půstu se rovněž konzumovalo pražmo – nezralé obilné klasy pražené na ohni.

Maso se ve středověku vařilo nebo peklo na ohni. Smažení masa ze středověku neznáme. Keramika používaná v té době neumožňovala smažení. Způsoby úpravy masa ve středověku byly velmi rozmanité od kořenění masa, podávání s různými omáčkami, zapékaní do placek, mletí, přidávání vařeného masa do kaší, aj.

Ryba patřila na počátku středověku mezi běžné jídlo. Během 13 století bohužel získala punc postního jídla. Postupně se začala vytrácet ze stolů obyčejných lidí a byla nahrazena masem savců a drůbeže.

Mléčné výrobky patřily mezi základní potraviny a nápoje ve své době. Hojně rozšířený chov koz, ovcí a krav umožňoval využívat k nejen k pití, ale i výrobě másla, tvarohu a sýrů. Ze smetany se dělaly polévky a omáčky. Sýry se většinou sušily a ochucovaly kořením (muškátovým květem, kmínem, šalvějí,..) Oblíbeným nápojem pocházejícím z mléka byla syrovátka.

Základním nápojem ve středověku byla voda. Ochucovala se např. medem, mízou javoru a břízy a lesními plody. Rovněž z vody se vařily odvary z bylin.
Dalším významným nápojem středověku bylo pivo, které se vařilo za přístupu vzduchu a nefiltrovalo se. Pivo se podobalo spíše kaši a většinou se srkalo z misek. Do piva se přidávalo i různé koření pro vylepšení chuti a podávalo se ohřáté.
Víno bylo díky ceně kvalitních dovozových vín v Čechách, hlavně výsadou šlechty, církve a měšťanů. Chudší lidé víno příliš nekonzumovali. Trpké a kyselé domácí víno přidávali spíše do jídel.
Oblíbeným českým alkoholickým nápojem ve středověku byla medovina. Pálení kořalky nebylo ve středověku příliš rozšířeno.

Máte-li dobrý originální středověky recept na pokrm. Prosím napište jej čtenářům do komentářů pod článkem. Děkujeme.

1 Comment

    Leave a Comment