Praha

Pražský hrad

Na skalnatém vrchu Opyš nad řekou Vltavou se tyčí honosná stavba, která majestátně shlíží na Prahu. Raně středověké hradiště – dnes jeden z největších hradních komplexů světa – založil v roce 880 kníže Bořivoj z rodu Přemyslovců. Pražský hrad odedávna byl sídlem představitelů českého národa, ať šlo o krále, knížata, nebo prezidenty. Pražský hrad ukazuje více jak tisíc let vývoje architektury. Ve svém nitru ukrývá ostatky mnoha českých panovníků, ale také korunovační klenoty. Kam až sahá historie nejnavštěvovanější kulturní památky Česka?

Za vlády rodu Přemyslovců

Vratislav I. nechává na Hradě vystavět kostel sv. Jiří, který až do roku 973 plní funkci hlavního kostela celých Českých zemí. V roce 973 funkci hlavní církevní stavby a chrámu Čech přebírá rotunda sv. Víta postavená knížetem Václavem. V roce 1060 Spytihněv II. vydává příkaz zbourat rotundu sv. Víta. Na jejím místě dává postavit baziliku, předchůdkyni gotické katedrály, zasvěcené Sv. Vítu, Václavu a Vojtěchu. 70 metrů dlouhé trojlodí je na tehdejší poměry zcela nevídané.

Vítej, gotiko aneb Co přinášejí Lucemburkové?

Začátkem 14. století na scénu nastupují Lucemburkové a s nimi gotická přestavba Hradu po vzoru Francie. Románská stavba tak získává gotický nádech a nové patro, kde se nachází Velký sál (předchůdce Vladislavského) a arkýřová kaple. Roku 1344 je pak pražské biskupství povýšeno na arcibiskupství a Karel IV. se svým otcem Janem Lucemburským a Arnoštem s Pardubic pokládají základní kámen Katedrály Sv. Víta. Hlavním architektem je jmenován Matyáš z Arrasu, po jeho smrti pak Petr Parléř.

Těžká léta za vlády Jagellonců

Začátek 15. století je ve znamení husitských válek (1419 – 1434). Za této doby je Hrad velmi poškozen. K jeho obnově dochází za vlády Vladislava Jagellonského. Ten na český trůn nastupuje roku 1471. Povolává architekta Benedikta Rieda a dáva postavit Vladislavský sál (62 x 12 metrů), který představuje první renesanční stavbu v Čechách. Navíc se Hrad rozrůstá o tři obranné věže (mezi nimi i Daliborka), čímž vzniká prostor mezi starou románskou a novou gotickou hradební zdí. Právě tady později (za vlády Rudolfa II.) vzniká slavná Zlatá ulička. Vladislav se také snaží dostavět Katedrálu Sv. Víta v pozdně gotickém stylu. Trpí však nedostatkem peněz a stavba je přerušena. Všechny pokusy o její dokončení pak maří požár roku 1541.

Habsburkové přinášejí rozkvět Hradu

Další významnou přestavbou prošel Pražský hrad až za vlády rodu Habsburků. Ferdinand I. trávil v Praze mnoho času a snažil se proto z Hradu vybudovat velkolepou královskou rezidenci v renesančním stylu. Roku 1534 zakládá Královskou zahradu, kde se poprvé v Evropě pěstovaly tulipány. V zahradě vzniká také Královský letohrádek, který dal Ferdinand vybudovat pro svou ženu Annu. V letohrádku se nachází také Zpívající fontána. Roku 1541 vypukl obrovský požár, který zachvátil nemalé prostory Hradu. Další roky se tak soustředí na obnovu Hradu. Katedrála sv. Víta dostává novou střechu v podobě renesanční báně a nové zvony.

Po požáru jsou zde vybudovány dva honosné a přepychové paláce – Pernštejnský (později Lobkoviců, v jejichž držení je dodnes) a Rožmberský. Petr Vok z Rožmberka později vyměňuje tento Rožmberský palác s Rudolfem II. Habsburským za palác na Hradčanech. Rudolf II. v roce 1583, sedm let po nástupu na český trůn, jmenuje Prahu centrem císařského dvora a Pražský hrad za svou hlavní a trvalou rezidenci. Hradu tak nastává období největšího stavebního rozmachu. Vznikají dva sály vyhrazené uměleckým sbírkám (dnešní Španělský sál a Obrazárna). V královské zahradě vzniká Lví dvůr, místo pro exotickou zvěř a do příkopu jsou dání jeleni, kteří mu dávají jméno Jelení.

Hrad v 17. a 18. století

Roku 1612 s Rudolfovou smrtí přestává Pražský hrad být trvalou rezidencí panovníka. Na významu však neztrácí a Praha je po Vídni stále nejvýznamnějším městem monarchie. Po Rudolfově smrti Hrad přechází do držby Marie Terezie. Ta jej nechává přestavět Niccolo Paccassim do stylu baroka.

V 18. století Hrad hostí tři velkolepé barokní slavnosti – v roce 1721 je to blahořečení Jana Nepomuckého, v roce 1723 korunovace Karla IV. českým králem a v roce 1729 pak svatořečení Jana Nepomuckého. Potom, co byl Nepomucký prohlášen za svatého, vzniká kaple Sv. Jana Nepomuckého a jeho stříbrný náhrobek v Katedrále Sv. Víta.

prazsky_hrad
Pražský hrad

Pražský hrad jako rezidence prezidenta

V roce 1918 vzniká První Československá republika a s ní přichází i nové povinnosti Hradu. Přestavbu realizuje slovinský architekt Jožo Plečnik pod záštitou prvního prezidenta, Tomáše Garriguea Masaryka.

V období Československa se Pražský hrad stal sídlem desítky prezidentů. Dnes je Hrad sídlem prezidenta Miloše Zemana, v pořadí třetího prezidenta České republiky (prvním byl Václav Havel, druhým pak Václav Klaus).

3 Shares

One Comment

  1. Pingback: Zahrady pod Pražským hradem přestanou chátrat - Zříceniny.cz

Leave a Comment

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..