Středověké a raně novověké náprstky v obrazech a iluminacích

Jedním z důležitých prvků poznání je ikonografie. Na několika dobových iluminacích z ručně psaných knih a několika obrázcích, bych Vás rád seznámil s náprstky.


Hegemonem v produkci náprstků středověku a raného novověku, tedy konce 14. až začátku 17.století, bylo říšské město Norimberk, kde na jejich výrobě pracovala celá řada řemeslníků .První zmínka o výrobě pochází z roku 1373. Dodnes se s těmito drobnými artefakty z Norimberku setkávají archeologové Evropy, Ruska ale i Nového světa ve svých nálezech. V některých zemích jsou považovány dokonce za vlastní produkty a někde výrobky jiných zemí, Byzance, či jiných epoch – doby římské.

Tajemství úspěchu ovšem nebylo jen v šikovnosti řemeslníků, ale postupem doby, u některých, i přísně chráněná technologie výroby materiálu pro jejich výrobu – mosazi a hlubokotažného mosazného plechu. V pozdním středověku existovaly dvě základní techniky výroby náprstků. Odléváním kompletního náprstku nebo pájení z plechu z předtvarovaných dílů. Zprvu byly vrtané nebo ražené důlky na náprstku uspořádány vertikálně a následně, což bylo charakteristické pro Norimberk  15. století, ve spirále vzhůru ke špičce uzávěru. U spirály bych se rád pozastavil. Na náprstcích můžeme najít spirály pravotočivé i levotočivé. Podle některých archeologů jsou náprstky s pravotočivou spirálou starší a ty s levotočivou se řadí až do raného novověku, tedy počátku 16.století. Převrat ve výrobě nastal roku 1530. I když se v Norimberku mosaz vyráběla, toho roku se poprvé podařilo vyrobit mosazný hlubokotažný plech.

Zinek byl znám jako součást měděné slitiny, mosazi, již starým římanům, ovšem kovový zinek popsal Paracelsus teprve na začátku 16. století a Erasmus Ebener pak v Norimberku, patrně z kalamínu, vyrobil kovový zinek a tento objev dopomohl k výrobě mosazného plechu, který se dal tvářet. Začíná výroba tvářených plechových mosazných náprstků. Byly však ještě vyráběny i náprstky starého typu – odlévané, do doby, než si všichni výrobci tuto novou technologii osvojili. Proto je někdy složité u odlévaných určit, zda se jedná o náprstek středověký nebo už raně novověký. K rozlišení by mohl přispět částečně i další poznatek. Ve středověku spadala výroba náprstků pod svobodné živnosti. V roce 1537 se výrobci v Norimberku sdružili do cechu. Jednou z povinností bylo značení výrobků vlastní značkou.Ta musela být umístěna na konci spirály na spodním okraji náprstku, z pohledu pozorovatele vpravo dole. Postupem doby se také upouštělo od úlového tvaru náprstku, výzdoba náprstků se stávala pestřejší a v 17.století se začíná při ražení jamek objevovat už známy dekor vafle. Výrobcem s dlouholetou tradicí ve výrobě kvalitních náprstků v 15. a 16. století byla také Francie. Ta však svou zastaralou technologií, nedostatečnou produkcí a cenou nedokázala konkurovat německému Norimberku. Na počátku 17. století  se na poli výrobců náprstků objevuje další významný hráč. Je to Holandsko se svým strojkem na „puncování“ náprstku. Tedy ne ručním, ale už mechanickým vytvářením jamek na povrchu náprstku. Konec slávy norimberských ručně vyráběných náprstků však definitivně znamenala strojní výroba. Díky patentu, za kterým stál holandský mechanik John Loftingse se začaly náprstky strojně vyrábět na konci 17. století v Anglii. 

Práce ze kterých jsem čerpal :
http://www.detectionpassion.fr/8-Les-incontournables-des-a-coudre-sur-Detection-passion-N-58.aspx
http://thimbles.host-ed.me/Evolution.html
http://thimbles.host-ed.me/Russian.html
«Византийско-нюрнбергские» наперстки – Русские наперстки
https://sites.google.com/site/moreaboutthimbles/home/pdf-s

Leave a Comment