Unikátní výstava představí sto nejzajímavějších prvorepublikových staveb

Výstavou Architektura ve službách první republiky v Praze vrcholí série regionálních výstav Národního památkového ústavu, probíhající v rámci oslav 100. výročí vzniku Československa. Návštěvníkům nabídne stovku nejzajímavějších staveb z meziválečného období v deseti různých typech architektury.

Banka československých legií v Praze, krematorium v Pardubicích či Baťovy domky ve Zlíně. To je jen malý výčet architektonických skvostů, které na návštěvníky čekají v prostorách Národní technické knihovny v Praze od 19. září do konce října. Mimo nejznámější prvorepublikové stavby výstava představí i ty méně slavné, jako například Strossovu vilu v Liberci, lázeňský dům Jana v Bechyni nebo plicní sanatorium v Jablunkově a další moderní památky, rodinné domy a vily, veřejné budovy i průmyslové stavby ze všech koutů naší vlasti.

„Prvorepubliková architektura patří mezi zlatou éru československého stavitelství, zejména pak  funkcionalistické stavby ze 30. let dosahovaly světové úrovně. Cyklus výstav Architektura ve službách první republiky chce připomenout toto slavné období, v němž architektura hrála významnou roli při utváření národní identity nově vzniklého státu,“ sdělila generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.

Hodnota a jedinečnost meziválečné architektury spočívá především v kombinaci stylů a přístupů i rozmanitosti zadání. Nová republika potřebovala vybudovat nejen obytné a rodinné domy, ale i továrny, elektrárny, nádraží, silnice a mosty, administrativní a obchodní domy, banky, školy, ale také kostely. Výstavbě veřejných budov nějakou dobu udával tón národní sloh, který kombinoval modernu, kubismus a folklorní odkazy. Jinak stavěla soukromá bohatá klientela zajímající se o nejnovější avantgardní trendy, která začala oceňovat funkcionalismus, jinak konzervativnější stavebníci, dávající přednost osvědčenějším postupům minulosti.

Odlišně se také stavělo v místech tradičně českých a místech se silnou německou menšinou, která před funkcionalismem dávala přednost stylům navazujícím na starší modernu. Meziválečné Československo na poli architektury zkrátka čerpalo z toho, že zde vedle sebe žili, tvořili a mnohdy úzce spolupracovali lidé s různorodými jazyky, kořeny i zaměřením: architekti, inženýři, statikové a stavební podnikatelé původu českého, slovenského, židovského i německého, a stejně tak velké množství imigrantů, kterým stát neposkytl jen azyl, nýbrž i pracovní příležitosti. Díky tomu vzniklo mimořádné kulturní bohatství, které patří mezi nejcennější odkazy první republiky.

Leave a Comment