Zámky Telč a Uherčice se dočkají obnovy z evropských peněz

Obnovu státních zámků Telč a Uherčice dnes v Telči slavnostně zahájili předseda vlády Andrej Babiš a generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková. Práce si v příštích několika letech vyžádají přes 320 milionů korun a budou z 85 procent hrazeny z prostředků EU v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Během rekonstrukce zůstanou obě památky přístupné veřejnosti.

„Těší mne, že Česká republika umí efektivně čerpat evropské prostředky. Obnova památek je nejen přínosem kulturním, ale také ekonomickým. Zvýšení atraktivity obou zámků přiláká do Telče i do Uherčic více našich občanů a zahraničních turistů a pomůže rozvoji blízkého okolí včetně podnikatelských příležitostí,“ upozorňuje předseda vlády Andrej Babiš.

Cílem projektu Státní zámek Telč – Růže Vysočiny je zachování této památky UNESCO pro další generace a současně její zpřístupnění co největšímu počtu návštěvníků. Projekt zahrnuje interiérovou i exteriérovou stavební obnovu objektu včetně realizace inženýrských sítí a restaurování hodnotných mobiliárních předmětů. Po dokončení budou veřejnosti nově zpřístupněny moderní, interaktivní expozice Zámeckého muzea a instalovaného depozitáře v prostorách bývalého pivovaru. Dále bude vytvořeno zázemí v podobě moderního návštěvnického centra, pokladny a sociálního zařízení. Rozpočet obnovy je vyčíslen na 211 milionů Kč.

Státní zámek Telč

 

Projekt Zámek Uherčice – šlechtické sídlo jako divadelní scéna směřuje k záchraně a rehabilitaci tohoto hodnotného zámeckého areálu a je zaměřen na vzorovou památkovou obnovu nejhodnotnějších částí zámku. V severním křídle zámku, ve kterém je reprezentativní Banketní sál, budou restaurovány nástěnné malby, dřevěné podlahy a repasována okna a dveře. Zřízeny budou nové expozice i prohlídková trasa, bezbariérový přístup a odpovídající technické i technologické zázemí. Obnova národní kulturní památky státního zámku Uherčice je vyčíslena na téměř 111 milionů Kč.

„Dnes zahajované projekty představují v případě Telče jednu z památek UNESCO a v případě Uherčic naopak památku, která je veřejností spíše opomíjena. V obou případech se však jedná o unikátní a hodnotné zámecké areály, které si zaslouží pozornost i naši nejvyšší péči. Jsem ráda, že podobných obnov nás čeká v příštích letech hned několik,“ uvedla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.

Národní památkový ústav uspěl v letošním roce v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP 3.1) s celkem čtyřmi projekty s celkovým rozpočtem přesahujícím 530 milionů Kč. Kromě Telče a Uherčic se jedná o státní zámek Zákupy a státní hrad Karlštejn. V loňském roce pak v náročné konkurenci uspělo celkem šest projektů – obnova cisterciáckého kláštera Plasy, kláštera v Kladrubech, horního zámku ve Vimperku, vrchnostenské okrasné zahrady na Pernštejně, zámku Slatiňany a selského dvora v Plzni-Bolevci. Tyto projekty převyšují celkovou částku 619 milionů Kč.

„Národní památkový ústav umí památky navracet do života. Po obnově budeme moci nabídnout návštěvníkům nejen lepší zázemí a služby, ale také představit objekty či jejich části, které nebylo dosud možné prezentovat z důvodu havarijního stavu způsobeného zátěží z minulosti,“ dodala Naďa Goryczková.

Státní zámek Telč, národní kulturní památka zapsaná roku 1992 na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, je jedním z nejlépe dochovaných renesančních architektonických komplexů u nás. Zdobné interiéry zahrnují původní gotické části i honosné renesanční sály. Zvláště hodnotné je vnitřní zařízení se zachovanými dřevěnými kazetovými stropy, cenným mobiliářem a bohatými sbírkami zbraní a obrazů. Součástí areálu je rozsáhlý anglický park s oranžerií. Původní stav většiny prostor nenarušily ani pozdější stavební zásahy, a tak se dnes Telč řadí k několika málo intaktně zachovaným renesančním zámkům.

Renesanční zámek vznikl v 16. století přestavbou gotického hradu za Pánů z Hradce, podle projektu italského architekta Baldassare Maggi. Pozdějšími majiteli byli Slavatové, Lichtenštejni z Kastelkornu a Podstatští z Lichtenštejna. Ti věnovali pozornost spíše parku, kde byl v 1. polovině 19. století postaven empírový skleník.

V předchozích letech zde proběhla obnova průčelí bývalého pivovaru (2008), obnova dlažby a izolace portiku na vnitřním nádvoří a na arkádě u kaple (2009), úprava zdevastované konírny i přilehlých přízemních prostor hospodářského dvora na víceúčelový výstavní a konferenční sál se zázemím (2012, investice 8 milionů Kč) či celková obnova přírodně krajinářského parku s empírovým skleníkem (2005). V posledních letech bylo proinvestováno přibližně 3,5 milionů Kč. Největšími investičními akcemi byly revitalizace zeleně v zámeckém parku, statické zajištění vstupní brány a rekonstrukce hlavní vodovodní přípojky a plynové kotelny.

Národní kulturní památka státní zámek Uherčice patří k našim největším zámeckým areálům. Vyniká mimořádně kvalitní architekturou a prostorovou podobou celku, které jsou dány složitým stavebním vývojem. Renesanční vzhled zámku doplňují barokní a neoklasicistní interiéry. Díky řadě dochovaných stavebních a uměleckých epoch je zámek někdy označován jako „učebnice slohů“. Bohatá umělecká výzdoba interiérů se i přes částečné degradace, způsobené nevhodným využíváním prostor po 2. světové válce, zachovala ve velmi autentické podobě.

Zámek byl postaven na místě pozdně gotické tvrze. Největší stavební rozmach zaznamenal na konci 16. století, kdy se rozrostl do dnešní podoby. V 19. století proběhly interiérové úpravy a vznikl anglický park s drobnými stavbami. Do konce 2. světové války zámek vlastnil italský šlechtický rod Collalto et San Salvatore. V roce 1950 byla v objektu umístěna pohraniční stráž, v 90. letech 20. století zchátralý zámek přešel do vlastnictví města, které však na jeho obnovu nemělo prostředky. V roce 1995 jej převzal do správy Národní památkový ústav.

Od té doby zde bylo průběžně proinvestováno přibližně 90 milionů Kč, které byly vynaloženy především na opravy nejzávažnějších havárií nosných konstrukcí (střech, krovů, zřícených stropů atd.). Budovy zámeckého areálu byly stavebně stabilizovány a provizorně zabezpečeny tak, aby nedocházelo k zatékání do nosných konstrukcí. Většina oken je však doposud zakryta provizorně.

Leave a Comment