15. 1. 2026
Prof. PhDr. Martin Wihoda, Ph.D. (Historický ústav FF MU Brno)
Dlouhá cesta do města
Přestože je propůjčení městských práv spojováno s českým králem Přemyslem Otakarem I. a rokem 1226, či dobou krátce „před“, lze začátek proměny Znojma v městskou obec provázat se zakladatelským dílem markraběte Vladislav Jindřicha (1198–1222). Co vše zahrnovaly předpoklady pro úspěšnou proměnu sídliště v městskou obec?
22. 1. 2026
Doc. Vladimír Maňas, PhD. (Ústav hudební vědy FF MU Brno)
Náboženská bratrstva ve Znojmě v 17. a 18. století
Náboženská bratrstva byla dobrovolná sdružení věřících, zakládaná při farních i řádových kostelích. Pro věřící laiky představovala jeden ze základních způsobů zapojení do náboženského provozu (pravidelné bohoslužby i mimořádné slavnosti), ale měla také výrazný sociální rozměr ve smyslu zázemí a možné podpůrné sítě i příležitosti k vytváření nových kontaktů. Středověké kořeny mělo farní bratrstvo s tradičním zasvěcením Božímu tělu, většina dalších bratrstev ve Znojmě vznikla až v průběhu 17. století. Vedle jezuitských mariánských družin zde působilo také velmi významné růžencové bratrstvo, po kterém se dochovala i jeho zápisná kniha. V habsburské monarchii byla náboženská bratrstva zrušena na základě dvorského dekretu z roku 1783. Přesto tato zaniklá společenství po sobě zanechala množství stop, kterým stojí za to věnovat pozornost.
29. 1. 2026
Mgr. Martin Ollé (soukromý badatel)
Řád minoritů v prvních desetiletích své existence s přihlédnutím k počátkům znojemských minoritů
Přednáška přiblíží historii prvních padesáti let existence Řádu Menších bratří, vzniklého na počátku 13. století, kdy lze sledovat zásadní proměnu původně laického společenství následovníků sv. Františka z Assisi, žijícího polopoustevnickým životem, k plně ustavenému řeholnímu řádu. Přihlédne rovněž k jeho počátkům na našem území, zejména k založení minoritů ve Znojmě, které patří k jednomu z nejstarších nejen na Moravě, ale rovněž na našem území.
5. 2. 2026
Mgr. Pavel Waisser, Ph.D. (Katedra dějin umění FF UP Olomouc)
Znojmo a Tasovice – tři příklady renesančních fasád s figurální výzdobou a jejich narativní kontexty
Na příkladech fragmentu sgrafita na fasádě znojemského Domu umění, výzdoby průčelí čp. 3/8 v Obrokové ulici (tamtéž) a fragmentů výzdoby nádvorního průčelí jižního dílu vstupního křídla bývalého mlýna v Tasovicích se přednáška pokusí naznačit, jakým způsobem se v ikonografii těchto tří konceptů odrážejí střípky mikrohistorie Znojemska 16. století. Konfrontace s analogiemi a grafickými předlohami umožní zapojit i evropský kontext vizuální kultury. Nastíněny budou rovněž aspekty péče o historicky cenné renesanční fasády ve světle jejich osudů, zejména ve 20. století.
12. 2. 2026
Mgr. Josef Černý (soukromý badatel)
Claryho kříž ve Vranově nad Dyjí. Historické, technologické a kulturní souvislosti
Tzv. Claryho kříž nad hrází Vranovské přehrady je hojně navštěvovaným místem. O vzniku kříže i jeho umístění v krajině se ví doposud málo. Přednáška se zaměřuje na osobnost K. J. Claryho-Aldringena a Stanislava Mniszka, jejich vzájemné přátelství, zabývá se technologií výroby i stavby kříže nejen v regionálním rámci, ale i v evropském kontextu. Povšimne si dobových raně romantických nábožensko-filosofických a estetických hodnot a jejich vlivu na život obyvatel a tvorbu krajiny vranovského a novohrádeckého panství první třetiny 19. století.
19. 2. 2026
Mgr. et Bc. Petr Eckl (Jihomoravské muzeum ve Znojmě, p. o.)
Svatý Olympius – spolupatron města Znojma
Doba reformovaného papežství po tridentském koncilu je spojena i s dobou intenzivní stavební činnosti v Římě, při které docházelo k objevům mnoha těl prvokřesťanských římských mučedníků. Ta se brzy stala „výhodným artiklem“ a byla „vyvážena“ do katolických zemí Evropy, aby se postupně stala fundamentem obnovené zbožnosti barokního období. Do Znojma tak v roce 1636 z římských katakomb doputovalo tělo sv. Olympia. Z neznámého světce se brzy stala „celebrita“, kolem níž se rozvinul pozoruhodný kult, který určoval duchovní obraz královského města na Dyji hluboko do 19. století. I když jsou dnes sv. Olympius a s ním spojená historie spíše zapomenuty, zůstává tento světec „slavným“ spolupatronem města Znojma.
26. 2. 2026
Mgr. et Mgr. Jana Oberreiterová (Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně)
Mgr. Aleš Bednařík, Ph.D. (soukromý badatel)
Pomníky holokaustu na Znojemsku a památky na zmizelou židovskou komunitu
Přednáška se bude věnovat jak pomníkům obětem holokaustu na Znojemsku, tak hmotným dokladům zaniklé židovské komunity ve Znojmě a v Miroslavi. Součástí bude i nástin problematiky výzkumu dohledávání přeživších holokaustu.
5. 3. 2026
Bc. et Bc. Štěpánka Grunová (FF MU Brno)
Kněžna Marie Eleonora z Lichtensteina v klubu Pěti Dam
Ve Vídni se v zimním období, které aristokraté obyčejně trávili u císařského dvora, scházela skupina pěti urozených, vzdělaných a distingovaných šlechtičen. Jejich duchaplné rozhovory okouzlily i jinak samotářského císaře a nakonec mu bylo dovoleno stát se součástí jejich pravidelného setkávání. Přednáška vás uvede do aristokratické společnosti v době vlády Josefa II. a zaměří se na propojení s naším regionem. Které významné osobnosti vídeňského dvora byly spjaty se Znojemskem a Moravskokrumlovskem a jaký byl příběh šlechtičny, která svým šarmem okouzlila samotného císaře? Jaká byla hodnota ženského přátelství a rodinných vazeb v pozdním 18. století? Ovlivňovala setkání v kruhu „Pěti dam“ reformní politiku císaře Josefa II.? A co přesně z ducha josefínského dvora kněžna Maria Eleonora přinesla na zámek v Moravském Krumlově?
12. 3. 2026
Mgr. Filip Drybčák (Jihomoravské muzeum ve Znojmě, p. o.)
Henleinovci a velkoněmecká politika na jižní Moravě II
Tematické pokračování přednášky z loňského roku o působení Henleinovy Sudetoněmecké strany od voleb 1935 k rozpuštění v listopadu 1938. Přednáška bude zaměřena na analýzu obecních voleb 1938 v jihomoravském regionu, úspěch či neúspěch strany v konkrétních obcích, zaměření na konkrétní lokální politiky atd.
19. 3. 2026
Mgr. et MgA. Radim Hédl, Ph.D. (Oddělení vegetační ekologie Botanického ústavu AV ČR)
Jak vypadaly lesy v okolí Znojma v období založení města před 800 lety a můžeme se tím inspirovat i dnes?
Lesy jsou důležitým prostředím nejen pro rostliny a živočichy, ale také pro člověka. Jak se hospodařilo v lesích v okolí Znojma v době před osmi staletími? A byl to les, jak si ho představujeme dnes?
26. 3. 2026
Mgr. Petr Elbel, Ph.D. (Ústav pomocných věd historických a archivnictví FF MU Brno)
Znojmo v husitské revoluci
Přednáška se zaměřuje na fungování Znojma v době husitské revoluce a sleduje, jak válečný konflikt zasahoval do každodenního chodu města, financování vojenských operací a vztahů mezi městskou komunitou, žoldnéři a zeměpanskou mocí.