I když se letošní léto nevydařilo tak jak by mělo. Našli jsme si chvilku a navštívili nejtajemnější hrad u nás.
Auto jsme zanechali v kouzelně vyhlížející obci Tubož, která se prakticky celá skládá z roubených domečků. Cesta k němu vede okolo malebného mlýna s uměle vytvořeným vodopádkem, u kterého stojí několik skalních obydlí. V horkém létě vám nabídnou příjemný chládek a osvěžující stín. Bohužel čas nás tlačil a tak jsme jen nahlédli dovnitř a už si to pevným krokem vykračovali po lesní cestě, vedoucí přes přírodní rezervaci Černý důl ke hradu Houska, pod kterým se podle pověstí ukrývá brána do horoucích Pekel.
Možná se ptáte proč stojí za to Housku navštívit. Většina hradů se stavěla tam, kde bylo co bránit a bylo v celku jedno zda šlo o obchodní cesty nebo hranice. V případě Housky tomu tak, ale není, protože v oblasti kde stojí nebylo vůbec nic. Kromě toho je Houska postavena tak, že její obrana nepočítala s útokem z vnějšku, jako je tomu u hradů zvykem, ale spíše to vypadá, že obránci očekávali útok vedený z útrob Housky. Víc nám o tom povyprávět opravdu stylově laděný pan Kastelán.
I když jsme lidé, kteří se řídí chladnou logikou a duchařské příběhy v nás vzbuzují spíše úsměv, než-li posvátné zděšení. Musíme uznat, že když jsme stáli v hradní kapli archanděla Michaela, pod jejíž podlahou se údajně skrývá onen vstup do samotného Pekla, trochu nás zamrazilo v zádech. Kaple je zdobená původními freskami, které časem ztratily na své barvě, ovšem pozbyly velice málo ze svého tajemného půvabu. Vyobrazují archanděla Michaela, který bojuje s ďábelskými démony.
Dalším bodem prohlídky je Lovecký salonek, který se objevil dokonce ve videoklipu jisté rockové kapely, ovšem nelegálně. Stalo se tak, když se předchozí pan kastelán rozhodl na Housce obohatit a bez vědomí majitelů, zde nechal muzikanty točit. Majitelé se o této politováníhodné situaci dozvěděli a nepoctivý kastelán, byl propuštěn.
Když se dostatečně pokocháte pohledem na lovecké trofeje a kovový lustr, který příjemně osvětluje celou místnost, můžete nahlédnout ještě do rytířského salónku. Ten je opravdu velice malý, ale o to půvabnější. Zdobí jej překrásné fresky, které mimo jiné znázorňují loveckou sezónu v okolních lesích hradu Houska.
Prohlídka pokračovala přes Růžový salónek. Ten je poměrně moderně vybaven, vzhledem k ostatnímu interiéru hradu a je vymalován růžovou barvou. Tato místnost slouží k pořádání firemních večírků, svateb a jiných oslav. Původně se jednalo o taneční sál, takže plní stejnou funkci, kterou měl před dávnými lety.
Celá prohlídka je zakončena pohledem do sklepení, kde je vytvořeno peklo i s pekelným trůnem. V celém hradu se smí fotografovat, pouze v této místnosti je zákaz. Po vstupu dovnitř zjistíte proč. Na stropech totiž odpočívají netopýři a jen co vaše oči šeru přivyknou, jsou jejich siluety ve světle všudy přítomných svíček dobře patrné.
Hrad Houska je místem, které ve vás zanechá skutečně hluboký dojem a věřím, že pokud jej navštívíte, nebude to vaše poslední návštěva. Ať už se zajímáte o historii, duchařské příhody nebo jste jen zvědaví na netopýry ve sklepení. Houska má pro každého něco.