Pompeje: slavné město plné otazníků
Cyklus 4. března zahájí archeolog Pavel Titz přednáškou věnovanou jedné z nejslavnějších archeologických lokalit světa – Pompejím. Tragický zánik města po erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu fascinuje badatele už téměř tři století. Dvě třetiny plochy jsou odkryty, známe jména obyvatel, podobu jejich domů i každodenní starosti. Přesto zůstává řada témat otevřených. „Pompeje jsou mimořádné množstvím detailů, které o jejich obyvatelích víme, ale zároveň nám stále připomínají, kolik toho zůstává skryto,“ přibližuje jeden z motivů přednášky vedoucí archeologického oddělení Tomáš Zavoral. Přednáška nastíní i nové směry výzkumu této ikonické lokality.
Víra doby bronzové bez písma
O týden později, 11. března, vystoupí Pavol Jelínek ze Slovenského národního muzea – Archeologického muzea s tématem náboženství doby bronzové. Jak lze zkoumat víru společnosti, která po sobě nezanechala písemné prameny? Archeologie pracuje s hmotnými doklady – depotními nálezy, pohřebními rituály či symbolickými předměty – a pokouší se z nich rekonstruovat duchovní svět dávných komunit. Přednáška ukáže možnosti i limity takového bádání a představí nejnovější interpretační přístupy.
Keltové, mince a nový význam regionu
Na keltská platidla se zaměří přednáška 18. března. Jiří Militký představí nové nálezy mincí i zásadní objev centrálního sídliště u Hradec Králové, který v posledních letech proměnil pohled na význam severovýchodních Čech v době laténské. Region, dosud považovaný spíše za okrajový, se díky novým výzkumům ukazuje jako klíčová oblast v rámci celé středoevropské keltské peněžní produkce. Přednáška shrne aktuální stav poznání a zasadí lokalitu do širšího kontextu.
Spravedlnost a trest na Šibeničním vrchu
Cyklus uzavře 25. března Jana Němcová tématem popravčího areálu na Šibeničním vrchu v Poličce. Archeologický výzkum z let 2019 až 2021 odkryl relikty architektury i další doklady výkonu hrdelního práva, které město vykonávalo od druhé poloviny 13. století. Přednáška přiblíží podobu tohoto místa, jeho vývoj i způsoby poprav v pozdním středověku a novověku. Ukáže, jak archeologie dokáže rekonstruovat i temnější stránky minulosti a zasadit je do širších společenských souvislostí.
Přednáškový cyklus Co víme, co tušíme a co už nezjistíme
4. 3. Pavel Titz: Pompeje – co a proč o nich ještě nevíme?
Co a proč o nich po 275 letech výzkumů víme a nevíme? Anotace: Pompeje jsou asi nejznámější a nejnavštěvovanější archeologickou lokalitou na světě. Jejich tragický zánik způsobený erupcí Vesuvu v roce 79 n. l. stále budí pozornost veřejnosti i archeologů. Ti lokalitu zkoumají už téměř tři staletí. Dvě třetiny plochy města jsou odkryty, jeho vývoj, sociální složení i organizace obyvatelstva před námi vyvstávají v mimořádných detailech. Dávné Pompejany poznáváme včetně jejich jmen, příbuzných, majetku nebo tužeb. Přesto je toho stále mnoho, co jenom tušíme nebo o čem nemáme ani ponětí. Přednáška se dotkne řady těchto témat a nastíní i budoucí směry dalšího bádání v Pompejích.
11. 3. Pavol Jelínek: Náboženství bronzového věku a jeho výzkum
Lidé doby bronzové, stejně jak my dnes, měli své náboženství. V co věřili je dnes skrze několik tisíc let starou propast času bez písemných pramenů velmi těžké zjistit. Jak zkoumá dochované doklady náboženství v době bronzové, a k jakým výsledkům dospěl, vypoví specialista na dané téma Mgr. Pavol Jelínek, PhD. Ze SNM-Archeologického muzea v Bratislavě
18. 3. Jiří Militký: Keltské mince a nový objev u Hradce Králové
Oblast severovýchodních Čech náležela z pohledu keltské numismatiky dlouhodobě mezi spíše okrajové oblasti. Množící se nálezy keltských mincí v posledním desetiletí naznačovaly, že tento pohled bude nutné korigovat. Objev centrálního sídliště u Hradce Králové před dvěma lety význam sledovaného regionu posunul do pozice zcela klíčové oblasti v rámci celých Čech. Hlavním obsahem přednášky bude základní shrnutí stávajícího stavu zpracování této lokality a její zařazení do středoevropského kontextu keltské peněžní produkce.
25.3. Jana Němcová: Popravčí areál na Šibeničním vrchu v Poličce
Přednáška prezentuje poznatky získané při archeologickém výzkumu, který v tomto prostoru probíhal v několika sezonách v letech 2019 až 2021. Prostor bývalého popravčího areálu sloužil k výkonům hrdelního práva v pozdním středověku a v novověku. Tímto právem disponovalo město Polička již od druhé poloviny 13. století. Doložené jsou relikty architektury, částečně lze zrekonstruovat podobu a vývoj tohoto místa v daném období i způsoby poprav odsouzených na smrt.
