Autor a kurátor výstavy:PhDr. Ludvík Belcredi, vedoucí Archeologického ústavu MZM
Výstavní prostor:Dietrichsteinský palác, Zelný trh 8, Brno – 3. poschodí
Termín výstavy:24. dubna – 31. prosince 2013, otevřeno úterý 9 – 15, středa až pátek 9 – 17, sobota a neděle 13 – 18
Výstava zpřístupňuje široké veřejnosti výsledky téměř třicet let (1975 – 2004) trvajícího archeologického výzkumu na této lokalitě, jednoho z největších archeologických výzkumů svého druhu v Evropě. Lokalita se nachází na Drahanské vrchovině v katastru obce Jedovnice, v nadmořské výšce 451 až 462 m n. m. U zrodu výzkumu stál prof. Vladimír Nekuda, DrSc., od roku 1982 ho převzal PhDr. Ludvík Belcredi.
Výstava prezentuje výsledky archeologického výzkumu středověké vsi 13. a 14. století zasazené do širšího historického rámce. Přibližuje životní úroveň obyvatel moravského venkova v kontextu s mnoha vědeckými obory. Výsledkem je podání barvitého obrazu života obyvatel moravského venkova ve středověku s unikátními detaily.
Výzkum zaniklých středověkých osad náležel od 60. let dvacátého století k hlavním úkolům historických archeologů Moravského zemského muzea. Výzkumy lokalit Pfaffenschlagu, Mstěnic, Konůvek či Bystřece se již nesmazatelně zapsaly do evropské literatury. Tyto výzkumy přinášejí obraz života venkova, kde ve středověku žila převážná většina obyvatel. Výzkum zaniklé středověké vsi Bystřece řadíme k nejvýznamnějším, neboť při něm byla prozkoumána celá osada včetně jejího zázemí a výzkum přinesl množství zcela nových poznatků. Navíc bylo velké štěstí, že její zánikový horizont nebyl nikdy narušen žádnou další činností a povrch vždy zůstal loukou.
Na základě syntézy historických pramenů a archeologického výzkumu bylo možné rekonstruovat průběh osídlovacího procesu lidí z oblasti dnešního rakouského města Laa do prostoru Drahanské vrchoviny. Vzhledem k množství založených a následně zaniklých osad bylo možné identifikovat půdorysy vesnic v různých fázích vývoje a na příkladu Bystřece zjistit typy jednotlivých usedlostí a domů, výrobních objektů a získat značné množství dokladů o hmotné kultuře. Výstava však prezentuje i další aspekty jako jsou vztah osídlení k plužině a její rozsah, životní podmínky, změny vegetace a mnoho dalších.
Na výstavě bude prezentováno nejen značné množství dokladů hmotné kultury, výrobků z keramiky a kovových předmětů, jakož i organických nálezů.
V úvodu se návštěvník seznámí s širším historickým kontextem, dále procesem osídlení Drahanské vrchoviny, systémem zakládání vsí a osídlením samotného Bystřece, což nebylo bez problémů. Nevhodným umístěním prvních obydlí a následným odlesňováním svahů si totiž první obyvatelé
Bystřece již v poměrně krátké době způsobili přírodní katastrofu a jejich domy se ocitly až pod dvoumetrovou vrstvou naplavených písků a kamení. Nově založené osadě nic nebránilo v jejím úspěšném rozvoji až do počátku 15. století, kdy došlo k jejímu násilnému zániku. V podstatě díky tomuto osudu dnes můžeme obdivovat velké množství unikátních nálezů a nálezových okolností a prohlédnout si tak soubory nálezů zemědělských a řemeslnických nástrojů, předmětů domácí
a osobní výbavy, součástí domů, jimž dominuje unikátní kolekce gotických klíčů, koňských postrojů a součásti vozů, jakož i militaria z období konce vesnice. Jsou zde i nalezené mince, drobná plastika, jakož i méně časté tvary nádob. To vše dotváří vyobrazení jednotlivých usedlostí, detailní popisy a další množství informací z rozborů nálezů.
Výstavě dominují scény, které umožní návštěvníkovi mimo jiné jedinečný pohled do komory jedné z usedlostí, a to doslova v okamžiku jejího zániku. Přiblíží i poslední dramatické chvíle existence vsi, jak to archeologické nálezy umožnily rekonstruovat. Vnímavý návštěvník jistě pochopí, že má jedinečnou příležitost pohlédnout v podstatě přímo do středověku.
Na výzkumu a jeho vyhodnocení se podílel početný tým odborníků mnoha vědeckých odvětví.
I s jejich prací a vyhodnocením se ve výstavě bude možné seznámit.