Hrad a zámek v Jindřichově Hradci oživil svou slavnou středověkou historii, aby návštěvníkům v rámci druhé prohlídkové trasy představil novou expozici Následovníci sv. Jiří. Unikátní soubor nástěnných maleb zobrazující téma svatojiřské legendy zachovaný v prostorách gotického paláce je veřejnosti prezentován nejen ve své autentické podobě, ale také prostřednictvím animovaného filmu. Expozice přibližuje rytířský způsob života majitelů jindřichohradeckého hradu, poukazuje na jejich celoevropské společenské kontakty a kromě jiného vystavuje dvě ojedinělé středověké sakrální památky – gotickou deskovou malbu Madony z Jindřichova Hradce a dosud neprezentovanou opukovou sochu Piety z Lodhéřova. Expozice byla vytvořena jako součást projektu Národního památkového ústavu Lucemburský rok a pro veřejnost se otevře v sobotu 13. srpna 2016.
Životní příběh sv. Jiří je na jindřichohradeckých malbách zobrazen ve scénách připomínajících svou dějovostí jakýsi středověký komiks. „Tak se zrodil nápad zfilmovat jej v podobě animovaného filmu, který je návštěvníkům promítán v jedné ze dvou místností nové vstupní expozice,“ popisuje netradiční způsob prezentace nástěnných maleb a zároveň velké lákadlo kastelán Jan Mikeš. Animace byla vytvořena kombinací moderní digitální a klasické ploškové animace animátorkou Irenou Brunnhoferovou a studenty ateliéru animace VŠUP pod vedením Zuzany Bukovinské.
Příběh sv. Jiří na jindřichohradeckých malbách
Malby zachycují soupeření Jiřího s pohanským králem Dacianem. Jiří, který zachrání před drakem pohanskou princeznu a přivede na křesťanskou víru nejmocnějšího mága Athanasia tím, že bez následků vypije pohár s jedem, je zatvrzelým králem Dacianem, odpůrcem křesťanů, zabit a rozsekán na kusy. Božím zázrakem je vzkříšen, sám pak křísí mrtvé a přesvědčuje zástupy, aby přijaly křest. Dacián jej znovu nechá stít, nicméně Jiří zemře až napotřetí, spolu s pokřtěnou královou manželkou. Daciana a jeho pochopy pak spálí za trest plameny z nebes.
Výjevy legendy koncipoval v Jindřichově Hradci s největší pravděpodobností jeden z příslušníků zdejší komendy Řádu německých rytířů na objednávku Oldřicha III. z Hradce. Ideově souvisí jejich poselství s křížovými výpravami do Prus a Litvy, tehdejších posledních pohanských zemí Evropy, kterých se opakovaně účastnil i Jan Lucemburský. Výmalby byly v následujících staletích přemalovány a objevil je až v roce 1838 nadšený milovník historie hrabě Karel Evžen Černín.
Další významné exponáty k vidění
Snahou nové expozice je seznámit návštěvníky s historií rodu pánů z Hradce, jejich sídlem a tamním životem v době od 13. století až po největší slávu ve druhé polovině 15. století. „Jindřichohradecké sídlo pánů z Hradce tvořilo díky přeshraničním společenským i rodinným kontaktům svých majitelů kulturní most, jímž mezi českou šlechtu pronikal rytířský způsob života i myšlení. Nikoli náhodou byl také jeden z nejstarších úryvků slavného rytířského eposu Alexandreida, uložený dnes v Národním muzeu, nalezen právě v Jindřichově Hradci,“ zmiňuje jeden z dalších významných exponátů kastelán Mikeš.
Dobu největší slávy hradu ve druhé polovině 15. století symbolizuje jeho vystavený model. Zcela poprvé budou ve větší šíři prezentovány archeologické nálezy z mnohaletého průzkumu zesnulého kastelologa a archeologa profesora Tomáše Durdíka. „Největší pozornost strhávají dosud neznámé a zcela ojedinělé gotické figurální kachle ze 14. – 15. století. Zájemci uvidí také předměty denní potřeby, militárie, ale i součásti oděvů. Veškeré nálezy byly unikátně dochované a zakonzervované v bývalé hradní cisterně,“ vyjmenovává přední odborník na středověkou historii Jindřichova Hradce Luděk Jirásko z Akademie věd ČR.
Samostatnou část expozice zaujímají dvě nesmírně vzácná sakrální umělecká díla, která jsou k vidění v bývalé sakristii. Jednou z nich je gotický deskový obraz Madony z Jindřichova Hradce, pocházející z doby kolem roku 1460. Návštěvníci jej uvidí již zrestaurovaný díky finanční podpoře Ministerstva kultury.
Druhou velmi cennou památkou je opuková plastika Piety z Lodhéřova z 80. let 14. století, která je pro veřejnost dosud neznámá a vystavena bude díky spolupráci s Biskupstvím českobudějovickým. „Je jednou z několika málo dochovaných opukových soch vyrobených v parléřovské huti v Praze, které byly pro svou formální dokonalost a preciznost zpracování známy a oblíbeny po celé Evropě, kam se exportovaly jako tzv. Smutný obraz z Prahy,“ upozorňuje na mimořádnou hodnotu díla kastelán Jan Mikeš. Původně byla socha objednána Jindřichem z Hradce pro oltář Božího Těla v hlavním hradeckém chrámu Nanebevzetí Panny Marie. „Socha bude výjimečně vystavena ještě před restaurováním, po konci návštěvnické sezony bude nově analyzována a restaurována. Návštěvníci tak uvidí jak původní stav, tak budou moci sledovat průběh příprav, průzkumů a následného restaurování,“ doplňuje kastelán Mikeš.
Oba exponáty doprovází panelová výstava o jejich historii a technologii výroby.
Kromě zmíněných exponátů je pozornost věnována i jednotlivým členům rodu pánů z Hradce, Menhartovi z Hradce, Oldřichovi IV. z Hradce, ale především Jindřichovi II. z Hradce, jehož osudy jsou srovnatelné s životem „krále rytíře“ Jana Lucemburského. Stejně jako on byl neustále na cestách, a v drobných i větších válkách se svými šlechtickými soupeři. Soupeřil se samotným králem Karlem IV., který jej za skvělé služby při taženích do ciziny odměňoval zástavami měst i statků, aby je kvůli Jindřichově divoké povaze a neustálým půtkám zase vojenskou mocí bral zpět. Přesto to byl právě Jindřich z Hradce, který Karlovi při jízdě do Říma za císařskou korunou zachránil život při pokusu o vraždu v Pise. Jindřichova manželka Markéta z Hardegu po smrti manžela vstoupila do řádu klarisek, ale ve svém bělostném hábitu nadále přijížděla na Jindřichův Hradec, aby hostila chudé sladkou kaší. Založila tak pověst o dobré Bílé paní. Teprve Bohuslav Balbín v 17. století spojil starou legendu s Perchtou z Rožmberka.
Kurátorem expozice je kastelán zámku Jan Mikeš, architektem výstavy Martin Hrdina, a odbornými garanty Luděk Jirásko z Akademie věd ČR a Michal Konečný z NPÚ.
Další informace naleznete na webových stránkách www.npu.cz nebo https://www.zamek-jindrichuvhradec.eu/cs/nasledovnici-sv.-jiri