Cesta k modernímu městu. Pardubická architektura v letech 1882–1945, to je název nové publikace Východočeského muzea v Pardubicích. Ukazuje spletitou cestu, jež vedla ke vzniku moderních Pardubic. Autoři knihy Matěj Bekera, Jan Ivanega a Veronika Schiebelová v ní představují významné stavby, urbanistický rozvoj a kulturněhistorické pozadí nejvýraznějších stavebních počinů Pardubic. Bohatou obrazovou dokumentaci tvoří řada stavebních plánů, snímky současného stavu a především obsáhlý soubor dobových fotografií ze sbírky muzea. Křest knihy se koná 2. května od 17 hodin v přednáškovém sále zámku, patronkou knihy se stala náměstkyně primátora Jiřina Klčová.
„Historici pardubického muzea se vypravili do ulic východočeské metropole, aby vypověděli příběhy domů, které v hmotách, uměleckém pojetí i v překvapivých detailech utváří jedinečný výraz malebného města na soutoku Labe a Chrudimky. Autorský tým si vytyčil nelehký úkol prezentovat 73 nejvýraznějších stavebních počinů od celostátně významných tvůrců až po lokální architekty a stavitele, které vypovídají o dynamické proměně města na konci 19. a počátku 20. století,“ představuje knihu ředitel Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek. „Kniha je nejen zajímavým průvodcem architekturou města, ale také významným příspěvkem k soudobým dějinám Pardubic s nadregionálním přesahem. Po několikaletém výzkumu zhodnocujeme význam kulturních památek v Pardubicích a plníme tak naši důležitou funkci nejen regionálního, ale také městského muzea,“ dodává Libánek.
Radnice, vily, banky i krematorium
Mezi architektonickými klenoty města najdou čtenáři notoricky známé objekty, ale i téměř polozapomenuté stavby, které měly mnohdy velmi zajímavý osud. „Mezi medailony staveb nechybí grandiózní neorenesanční návrh radnice Jana Vejrycha, strhující příběh novostaveb městských domů na Pernštýnském náměstí, místní neobarokní filiálka rakousko-uherské banky, krematorium od Pavla Janáka nebo některé vily a rodinné dom na Bílém Předměstí,“ vyjmenovává některé z nich jeden z autorů, historik umění muzea Jan Ivanega.
Publikace se zaměřuje také na specifický vývoj urbární struktury Pardubic, kterou lze vnímat jako pomyslnou cestu k modernímu městu. „Chtěli jsme ukázat, jak se město radikálně proměnilo v dobách velké hospodářské konjuktury od 80. let 19. století, což souviselo s nebývalým rozvojem železniční dopravy. Výchozím mezníkem byl regulační plán Antonína Barborky z roku 1882, dále nás zajímaly snahy o regulování dnešního náměstí Republiky z prvních dvou desetiletí 20. století nebo obrovský rozvoj bytové zástavby v prvorepublikové stavební konjuktuře,“ zmiňuje spoluautor a historik Matěj Bekera.
Tipy na procházky
Aby publikace přispěla k tipům na výlety a otevřela obzory místních na procházkách po městě, doplnilo ji muzeum o soubor plánů a fotografií. „Chtěli jsme čtenářům ukázat velmi bohatou podsbírku fotografií, jež nám krásně dokresluje stavební vývoj jednotlivých lokalit a staveb. Hlavním motivem je představení především dosud nepublikovaných snímků. Téměř u každého hesla se nám díky fotografiím podařilo navodit atmosféru konce 19. a první poloviny 20. století,“ vysvětluje spoluautorka publikace a historička Veronika Schiebelová.
Kniha je určena pro pardubické patrioty, zájemce o moderní architekturu či urbanismus a především turisty, kteří budou moci lépe poznat barvitou historii Pardubic. Prodává se v zámecké pokladně a v e-shopu Východočeského muzea, k dostání bude také v Turistickém informačním centru Pardubice.