Možná začnu trochu zeširoka a to pečetí naší obce.
I když známe několik pečetí českých a moravských měst ze 13.století, teprve v první polovině 15. století se začínají objevovat i pečeti městeček. V 15. a 16. století se ojediněle objevují i první pečetě vesnic s nějakým výsadním postavením. Naše obec byla v roce 1375 povýšena na městečko, ale až v roce 1562 ji byla vrchností povolena stavba radnice. Doklad o obecní pečeti je z roku 1644, ale samotná pečeť je mnohem starší a nebyla nikdy přesně zadatována. Na této pečeti byl vyobrazen svatý Jan Křtitel. Při porovnání s mariánským grošem, který vydalo město Korbach a na kterém je vyobrazen svatý Kilián se dá předpokládat, že jak mince tak i pečetidlo vznikly přibližně ve stejnou dobu, tedy v polovině 16.století. Je také docela možné, že mince, kterou jsem nalezl v katastru naší obce, mohla být i jeho předlohou.
Vraťme se ale k samotné osobě svatého Jana Křtitele, jako patrona místního kostela. Se stavbou toho současného se započalo na počátku 19.století. Nebyl to ovšem první kostel s tímto zasvěcením, který v naši obci stál. Stavba toho prvního spadá do druhé poloviny 12.století nebo počátku století 13. Musel být ovšem zbourán pro celkovou zchátralost. Se zasvěcením svatého Jana Křtitele se u kostelů setkáváme na starém moravském kulturním území a v místech strategicky nebo jinak důležitých. To ovšem také ještě nemusel být kostel první. K úplně prvnímu kostelíku, který tu snad měl někde stát, se váže legenda. Měli ho založit v roce 868 slovanští věrozvěstové Cyril a Metoděj, když tudy procházeli do Říma. Vedle něj se měl nacházet hřbitov, kde se pochovávalo ještě v roce 1080. Kdyby tomu tak opravdu bylo, musíme si uvědomit, že nejstarší zděné kostely vznikaly na ústředních hradištích, případně na samostatných opevněných dvorcích velmožů (tzv. vlastnické kostely). Je zajímavé, že i feudální držitel, který v polovině 13.století používal predikátu naší obce, měl blízké vztahy s klášterem velehradským. V rámci raného středověku jsou doklady o dvorcích spojovány se snahami prokázat existenci raně středověkých elit. Na Velké Moravě hlavně bojovnických družin. Tomu by odpovídal, v případě naší obce, i nález garnitury kování opasku a dalšího samostatného nákončí jehož používání je právě těmto elitám připisováno a to v lokalitě, která alespoň podle mne, má charakter slovanského hradiště a které jsem pojmenoval Ludmila. Na leteckém snímku z této lokality se nacházejí obrazce, které lze interpretovat jako torzovité pozůstatky stavby, s možností, že se může jednat právě o pozůstatky tohoto kostelíku i když jen ve formě tzv. negativu. Je zde ovšem ještě jedna zvláštnost, která tuto teorii může podpořit. Osa procházející tímto obrazcem směřuje do míst, kde se nachází slunce při letním slunovratu. Nastává obvykle 20. či 21. června. Mimořádně 19.či 22.června. Svatojanská noc z 23. na 24. června byla u pohanských Slovanů spojena s oslavou letního slunovratu. To je přibližně doba, kdy se už od 5.století světí svátek sv. Jana Křtitele.
P. S. Tento svůj příspěvek bych chtěl věnovat 1150. výročí příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Moravu. Byl vypracován na základě prací historika Rudolfa Hurta, vlastních poznatků a jedná se jen o úvahu.
ROSSY