Památky ve správě Národního památkového ústavu navštívilo v uplynulém roce více než 5,6 milionů návštěvníků. Potvrdila se tak rekordní sezona, která i díky vánoční nabídce na hradech a zámcích překonala podzimní odhady. S rostoucím zájmem o památky vzrostly i výnosy. NPÚ utržil přes půl miliardy korun, které chce vrátit do obnovy památek a zlepšování návštěvnického zázemí. V roce 2016 se uskutečnila i řada významných obnov, které budou v příštích letech pokračovat.
„Těší nás, že zájem o naše hrady a zámky roste a cestu na ně si našlo o 600 tisíc návštěvníků více než v loňském roce. Je to závazek a zároveň i šance pro naše památky, neboť do jejich obnovy můžeme reinvestovat více prostředků, které díky vyšší návštěvnosti získáváme. Postupně se tak za pomoci velkých investic či prostřednictvím postupné obnovy úspěšně snažíme zlepšovat stav jednotlivých hradů a zámků. K tomu chceme dále přispívat i účastí v projektech se zapojením evropských peněz,“ zdůrazňuje generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.
Nejvíce návštěvníků přicházelo na památky od května do září, jen v červenci a srpnu to ale bylo přes 2,3 miliony návštěv. Ani zvýšený zájem o památky o Vánocích již nedokázal zamíchat pořadím jejich návštěvnosti. Tu nejvyšší z více než stovky hradů, zámků a dalších památkových objektů ve správě NPÚ zaznamenal státní hrad a zámek v Českém Krumlově, který navštívilo 426 tisíc lidí. Následuje zámek Lednice s návštěvností 411 tisíc a první trojici uzavírá jihočeská Hluboká, na kterou se vydalo na 293 tisíc návštěvníků. Tradičně vysoká návštěvnost Českého Krumlova a Lednice odrážejí zájem domácích i zahraničních návštěvníků o památky zapsané na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, nicméně v sezoně 2016 zaznamenala vyšší návštěvnost naprostá většina památkových objektů, které Národní památkový ústav spravuje, a to včetně těch méně známých. Ty se NPÚ snaží více propagovat v rámci projektu Neobjevené památky, ve kterém láká na okouzlující atmosféru bez zástupů hostů. Z hlediska návštěvnosti zaznamenal nejvyšší nárůst zámek Valtice, který navštívilo přes 127 tisíc lidí, zatímco v roce 2015 to bylo jen 48 tisíc. Z pohledu výnosovosti byl nejúspěšnější památkou Český Krumlov s částkou přesahující 54 miliony korun. Podrobnosti o návštěvnosti za hlavní část sezony publikoval Národní památkový ústav v polovině listopadu.
„Na vysoké návštěvnosti se podílela řada akcí spojených zejména s výročím narození Karla IV., které jsme ale pojali šířeji, jako připomínku působení Lucemburků v našich zemích. Tato taktika se vyplatila a díky novým expozicím a prohlídkovým trasám, doprovodným akcím na více než 30 památkách či tradiční Hradozámecké noci s hlavním stanem na hradě Karlštejn se nám podařilo přilákat 230 tisíc návštěvníků. Velmi mne potěšil i samotný závěr roku, kdy se v adventním a vánočním čase vydalo na naše památky na 120 tisíc hostů, kteří mohli shlédnout některé ze stovky speciálních prohlídek či pořádaných koncertů a jarmarků. Tímto Královským adventem tak vlastně celý Lucemburský rok vyvrcholil,“ doplňuje Naďa Goryczková.
Ústřední akcí Lucemburského roku, který byl součástí dlouhodobého projektu NPÚ Po stopách šlechtických rodů, se stala výstava Karlštejnský poklad a kultura císařského dvora Karla IV. na Karlštejně. V průběhu sezony doplnily tuto výstavu ještě další klíčové expozice: na zámku v Jindřichově Hradci Následovníci svatého Jiří a na hradě Veveří Lev a orlice – Moravští Lucemburkové a jejich hrad. V sezoně 2017 se mohou návštěvníci pro změnu těšit na Rok renesanční šlechty, jehož těžištěm bude zámek v moravských Bučovicích.
NPÚ se v roce 2016 připojil také ke Dni památek, Víkendu otevřených zahrad, Noci kostelů či ke Dnům evropského dědictví. Vyšší atraktivitu památek pak dokresluje například ocenění obnoveného Hospitalu Kuks titulem Stavba roku 2016 či úspěch v soutěži DestinaCZe 2016, vyhlašované agenturou CzechTourism, kdy se Květná zahrada v Kroměříži, památka UNESCO, v kategorii Kudy z nudy – zážitek pro celou rodinu stala vítězem soutěže.
Úspěšnost uplynulého roku lze vyjádřit i finančně. Vlastní výnosy Národního památkového ústavu v roce 2016 činily 508 793 00 korun, což je o 48 470 000 více než v roce 2015, kdy se zastavily na částce 460 323 000 korun. NPÚ zde tak zaznamenal více než desetiprocentní růst. Většinu vlastních výnosů získávají památkové objekty ze vstupného. Na vstupném a souvisejících službách utržil Národní památkový ústav 440 milionů korun, které chce spolu s dalšími prostředky obdobně jako v minulých letech využít k obnově památkového dědictví. Významným příjmem jsou ale také peníze získané z pronájmu od filmových produkcí, pro které jsou naše hrady a zámky stále atraktivní.
„Pronájmy filmařům přinesly památkám 14 milionů korun, tedy o téměř 6,5 milionů více než v roce 2015. Vůbec první velké natáčení má za sebou zámek Stekník, kde se v létě natáčela vánoční filmová pohádku Slíbená princezna. Na hradech Landštejn a Jindřichův Hradec pak vznikala pohádka Pravý rytíř. Hrady Lipnici a Švihov si vybrali filmaři z americké produkce k realizaci historického seriálu Knighfall. Jedním z největších filmových počinů je pak natáčení historického filmu Luther v česko-německé koprodukci, během něhož zavítaly filmové štáby do Českého Krumlova, Jindřichova Hradce, Telče, na Kratochvíli a Zvíkov. Naše památky jsou i pravidelným cílem tvůrců dokumentárních i cestovatelských pořadů,“ uvádí příklady zájmu filmových produkcí Naďa Goryczková, která přitom zdůrazňuje, že natáčení by měla co nejméně omezovat běžný návštěvnický provoz.
Nemalým příjmem ve výši 8 a čtvrt milionů korun je nájemné za svatební obřady, které se v památkových objektech v roce 2016 konaly. Pro páry je velmi populární třeba zámek Hluboká, nicméně svatebčané si řekli své ano například i v Dole Michal v Ostravě, jediné technické památce ve správě NPÚ.
„V roce 2016 jsme zažili skutečně mimořádnou sezonu a jsem přesvědčena, že za ní stojí nejen pro domácí cestovní ruch příznivá situace, ale též dlouhodobá snaha zatraktivnit naše památky v očích veřejnosti, schopnost reagovat na přání návštěvníků a zlepšit komunikaci s nimi. Pomáhá nám v tom i inovativní přístup kastelánů,“ hodnotí úspěšný rok generální ředitelka Národního památkového ústavu, která se chce podobnou cestou ubírat i v roce 2017.
Ještě před zahájením hlavní části sezony spustil na jaře 2016 NPÚ nové webové stránky instituce a více než stovky památkových objektů, které má ve správě. Důvodem sjednocení formy i designu byla potřeba zjednodušit navigaci a zpřehlednit památkové weby pro návštěvníky. Vstupním zadáním bylo zejména řešit otázky a témata z pohledu uživatelů webu, nikoli z pohledu potřeb instituce, a předjímat technologické trendy. Webové stránky pamatují i na to, že většina uživatelů přistupuje na internet z mobilních zřízení. Na hlavní stránce webu byl pak navíc spuštěn rozcestník, který obsahuje kromě seznamu památek i nastavitelný filtr zohledňující návštěvnické potřeby, tipy na další výlety v okolí památky či tematické okruhy. Jeho aktuální zimní verze poskytuje informace o přístupnosti památek mimo hlavní sezonu.
Národní památkový ústav rovněž naplno spustil věrnostní program Klíč k památkám, díky kterému mohou návštěvníci na každou šestou navštívenou památku zdarma. Posílil i komunikaci přes sociální média a v průběhu roku uskutečnil několik marketingových kampaní v souvislosti s Lucemburským rokem připomínajícím odkaz Karla IV. a panovnického rodu Lucemburků.
Kromě nových prohlídkových tras a expozic spojených s Lucemburským rokem se mohli návštěvníci potěšit například novou stálou expozicí Okouzleni antikou na zámku v Duchcově, která v osmi komnatách představuje téměř 150 historických odlitků slavných i méně známých antických uměleckých děl. Nový prohlídkový okruh je přístupný bez průvodce a seznamuje s příběhy z řecké mytologie, kulturou starověku a ukazuje vliv antiky na život šlechty. Zákupy si celý rok připomínaly 100. výročí úmrtí předposledního majitele zámku, rakouského císaře Františka Josefa I. – stěžejní aktivitou bylo zpřístupnění nové prohlídkové trasy s názvem Návštěva u Habsburků. Prostory byly veřejnosti otevřeny po 40 letech. Nová stálá expozice na zámku v Lysicích je věnovaná Marii von Ebner Eschenbach, první ženě, které udělila univerzita ve Vídni čestný doktorát, a která byla vedle jiných poct v roce 1911 nominována na Nobelovu cenu za literaturu. Interaktivní expozice ji představuje jako šlechtičnu, spisovatelku a mimořádnou ženu, která svým odkazem zastává výraznou pozici mezi nejvýznamnějšími dámami přelomu 19. a 20. století. Do kláštera Zlatá Koruna se pak v dubnu 2016 po 78 letech vrátil gotický deskový obraz známý jako Zlatokorunská madona, která se před šesti sty lety stala patronkou a ochranitelkou zlatokorunského cisterciáckého kláštera. Obraz namalovaný mezi lety 1410–1420 na zakázku pravděpodobně přímo pro klášter byl umístěn v nově obnovené a zrestaurované opatské kapli a je ve speciálním režimu přístupný návštěvníkům i věřícím.
Kromě nových výstavních expozic, památkových tras a vydaných publikací se památky ve správě Národního památkového ústavu dočkaly řady stavebních obnov a restaurátorských zásahů, z nichž některé jsou velmi významné.
V Českém Krumlově se v listopadu otevřelo Centrum studijních pobytů vzniklé díky podpoře z Finančních mechanismů Evropského hospodářského prostoru. Centrum bude sloužit zejména účastníkům intenzivních studijních pobytů z tuzemských i zahraničních univerzit. Cílem projektu byla nejen stavební a památková obnova dlouho nevyužívaného a historicky zajímavého objektu bývalé konírny, ale zároveň snaha jej funkčně rehabilitovat pro zcela nové účely. Po pětadvacetileté pauze se v září loňského roku veřejnosti otevřel obnovený Taneční sál na hradě Buchlově, který se stal opět součástí prohlídkové trasy. Sál byl přitom uzavřen od roku 1991 z důvodů havarijního stavu krovu a střechy. V rámci plánovaného znovuotevření sálu byly též restaurovány dvě unikátní dřevěné malované lavice z kmenového mobiliárního fondu a další restaurátorské práce budou pokračovat.
Dalším příkladem obnovy jsou práce na zámku Velké Losiny, kde došlo k výměně elektroinstalace, ke kompletní rekonstrukci střechy objektu nízkého zámku a kompletní rekonstrukci kočárovny. Obnovy krovů střech jižního paláce se pak dočkal hrad Bítov. Na zámku Hořovice byla v roce 2016 dokončena tříletá generální oprava střech a statiky zámku. Hlavním důvodem bylo napadení krovu dřevomorkou. Všechny střechy jsou již obnoveny, byla také kompletně zrekonstruována terasa ve druhém patře hlavní budovy včetně obnovy litinového zábradlí, které po šedesáti letech získalo zpět svou původní barevnost. Také v roce 2016 probíhala dlouhodobá restaurátorská obnova sochařské výzdoby parku konopišťského zámku, která zde začala roku 2012. Dokončení experimentálního zastřešení nejcennějších částí hradu se v loňském roce dočkal hrad Krakovec. Významně pokročil také projekt restaurování středověké věže Jakobínka na hradě Rožmberk, okolo níž bylo dostavěno dřevěné lešení až do úrovně krakorců. Díky němu mohla začít obnova věnce věže. Nejprve bylo zdivo očištěno od náletů a zbaveno zvětralých a nevhodných částí a následně se začalo s přezdíváním. V Ratibořicích došlo v průběhu roku 2016 k restaurování sousoší Babička s dětmi (vnoučaty) a sochy Panny Marie u mlýna. V Babiččině údolí jsou odstraňovány poslední škody po povodních z roku 2013 a přes zimu by mělo dojít k vyčištění náhonu od Viktorčina splavu.
O další památkové obnovy usiluje Národní památkový ústav i prostřednictvím projektů podpořených z Integrovaného regionálního operačního programu. NPÚ se nyní uchází o evropské prostředky v celkem šesti projektech v celkové výši 617,5 milionu korun, přičemž evropská dotace by převýšila částku 500 milionů korun. Ve dvou případech již bylo rozhodnuto o přidělení dotace a v příštích týdnech bude na zámku ve Slatiňanech zahájen projekt Slatiňany – šlechtická škola v přírodě, jehož záměrem je kromě obnovy šlechtické školy v přírodě (edukační centrum knížecí rodiny Auerspergů) vytvořit nové kulturní a badatelské centrum a atraktivní návštěvnické zázemí pro širokou veřejnost. Součástí je i zpřístupnění digitalizované fotografické sbírky jedinečných skleněných negativů koní. Předmětem projektu na hradě Pernštejně je obnova vrchnostenské okrasné zahrady, která bude nově zpřístupněna veřejnosti, doplněna virtuální prohlídkou a zabezpečena. Bez provedení památkové obnovy by došlo k nevratnému zániku jednotlivých objektů, které vytvářejí toto jedinečné dílo zahradního umění. Na rozhodnutí o dotaci zatím čekají klášter v Kladrubech, hrad ve Vimperku, zámecký kopec v Náchodě a selský dvůr v Plzni – Bolevci.
„Úspěch těchto projektů, které Národní památkový ústav zpracoval a podal během minulého roku, by výrazným způsobem přispěl k obnově a ochraně našeho kulturního dědictví a pomohl by vdechnout nový život dalším památkám. Byl by pro památky skutečným dárkem k nejlepší sezoně v naší novodobé historii,“ uzavírá generální ředitelka Naďa Goryczková.
10 nejnavštěvovanějších památek ve správě NPÚ v porovnání s předchozím rokem:
2016 2015
Český Krumlov 426 000 401 000
Lednice 411 000 386 000
Hluboká 293 000 273 000
Karlštejn 267 000 214 000
Kroměříž 209 000 193 000
Konopiště 149 000 139 000
Valtice 127 000 49 000
Sychrov 126 000 111 000
Bouzov 121 000 105 000
Pernštejn 114 000 70 000
Kuks 113 000 139 000
Trosky 110 000 106 000
Telč 93 000 104 000