Dvacáté výročí vzniku slaví v těchto dnech interdisciplinární projekt Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Čechách, zaměřený na mapování a dokumentaci tohoto typu výtvarných děl, na jejich historický a krajinářský význam a přírodovědné a technologické okolnosti jejich vzniku a restaurování. Nejnovějším výstupem projektu, jakýmsi „narozeninovým dárkem“ je právě vydaná publikace Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Plzeňském kraji, katalog, který na téměř 900 stranách přináší soupis děl z 16. až 21. století, jejich podrobnou dokumentaci a dobové i současné fotografie.
Publikace Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Plzeňském kraji shrnuje v jednotlivých okresech plzeňského regionu dostupné informace o jedné z nejvýznamnějších kategorií sochařských památek našich zemí. Převážná většina zachovaných děl, jež mají vedle uměleckého mnohdy zásadní urbanistický a krajinářský význam, vznikla v 18. a 19. století, dokumentována jsou však i díla starší a mladší. Autorský tým ve složení Vratislav Nejedlý, Pavel Zahradník, Kateřina Adamcová, Zdenka Gláserová Lebedová, Viktor Kovařík a Petr Kuneš pořídil fotodokumentaci každého sloupu či pilíře, shromáždil základní uměleckohistorické a historické údaje, prostudoval archivní prameny a provedl analýzu materiálu – zejména ve vztahu k poškození a dochovaným povrchovým úpravám jednotlivých sloupů. Monumentální katalog s resumé a popisky snímků uvedených kromě češtiny také v němčině a angličtině lze zakoupit v Knihkupectví a informačním centru NPÚ v Praze v ulici Na Perštýně a v e-shopu NPÚ.
Katalog věnovaný plzeňskému kraji je přitom již sedmnáctou publikací v řadě soupisů sloupů a pilířů České republiky. Projekt zahájený v roce 1996 pod názvem Morové sloupy v českých zemích vznikl díky spolupráci dvojice historiků umění a památkářů Miloše Suchomela a Vratislava Nejedlého, se kterými od začátku spolupracovali archivář Pavel Zahradník, fotograf Jan Lebeda a technoložka Ivana Maxová. V průběhu let se autorský tým rozšířil o celou plejádu dalších odborníků. Mezi další stabilní spolupracovníky patří Kateřina Adamcová a Viktor Kovařík (historici umění), Zdenka Gláserová Lebedová (archivářka a restaurátorka), Petr Gláser (restaurátor), Petr Kuneš (technolog) a Terezie Šiková (historička umění), výrazně však v minulosti přispěli i další. Finanční podporu projektu poskytlo Ministerstvo kultury.
Aktuálně má projekt na kontě již zmíněných sedmnáct samostatných knižních publikací (soupisy sloupů a pilířů byly zprvu vydávány po jednotlivých okresech, poté po krajích), několik desítek odborných studií a zpráv a řadu přednášek a vystoupení na odborných fórech. Pro jeho kvalitu a význam mu bylo uděleno čestné uznání nevládní panevropské kulturní instituce Europa Nostra European Union Prize for Cultural Heritage / Europa Nostra Awards 2006 za odborný přínos v oblasti památkové péče v kategorii odborné studie.
V současné chvíli se projekt Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Čechách dostává do závěrečné fáze, kdy autorskému týmu zbývá dokončit jen sloupy a pilíře ve Středočeském kraji a zpracovat dotyčné památky v Praze. Po jejich dokončení bude zájemcům k dispozici kompletní odborný soupis známých – často již neexistujících či jen torzálně dochovaných – památek tohoto druhu, který nemá nejen v českém, ale ani ve středoevropském kontextu obdoby.