Překvapivá minulost hradu v Mladé Boleslavi

Historie mladoboleslavského hradu sahá až do 10. století, kdy na místě dnešního hradu stálo slovanské hradiště, založené knížetem Boleslavem II. Díky své vyvýšené poloze a strategickému umístění v krajině se dřevěné hradisko stalo obchodním i správním centrem celého Pojizeří. Soutok Jizery a Klenice byl odedávna důležitým obchodním uzlem.

Během 11. a 12. století pak byla dřevěná stavba nahrazena zděnou, jak dokládají četné archeologické výzkumy. Roku 1320 byl na popud pánů z Michalovic postaven celý hrad, jakožto rodové sídlo tohoto českého šlechtického rodu. Vlastnictví pozemku jim zůstalo více než sto let, poté v roce 1468 získali hrad Tovačovští z Cimburka. Během jejich panování dál sloužil hrad jako rodové sídlo, během 16. století pak proběhla pozdně gotická přestavba, při níž se z části hradu stalo téměř zámecké sídlo. Období rozkvětu a plného využití však nemělo mít dlouhého trvání, roku 1555 zachvátil hrad požár, další krutou ránu pak hradu uštědřila třicetiletá válka, po jejímž skončení z něj zbyla spíše zřícenina.

Na počátku 18. století byl hrad znovu zrekonstruován a přestavěn na kasárny, které využívala stálá posádka. Další úpravy probíhaly až do 50. let a znamenaly především zvýšení budovy o patro, zakrytí obou věží a mírné přístavby. Jako kasárny sloužil hrad až do roku 1940, kdy nastala nejtragičtější část jeho existence. Stal se totiž na tři roky internačním střediskem pro Židy z širokého okolí, lidé zde byli shromažďováni před tím, než byli transportováni do koncentračních táborů na československém nebo polském území.

Po 2. světové válce, byl hrad komunisty využíván jako skladiště textilu. Od poloviny 70. let začaly nové práce na obnově mladoboleslavského hradu, ani důkladné archeologické výzkumy nám však nedokáží poskytnout všechny informace o dějinách této krásné gotické stavby. V roce 1972 bylo v prostorách zřízeno městské muzeum a státní okrestní archiv, které sídlí v historickém hradu dodnes.